Michal Bauer: Česání času

 

Výstava fotografií v Café Klášter,

Komenského 305, Napajedla.

Výstava potrvá od 4. února

do 26. dubna 2020.

Otevřeno od úterý do soboty

14:00 – 21:00, v neděli 14:00 – 20:00.

 

 

 

 

 

 

Fotky jsou kombinací nových digitálních technologií a starých kinofilmových objektivů z 50 až 70 let minulého století, kterých mám malou sbírku (například Meyer-Optik Primagon 1:4,5/35 V, Cart Zeiss Jena Biometar 2,8/80 T, Meyer-Optik Oreston 1,8/50). Na to také odkazuji stylem písma a červeným M ve „značce“, kterou jsem si udělal, stejně jako každý správný amatérský fotograf :)

 

 

 

 

Zpět na titulní stánku

detail
detail

Každý, kdo se snaží něco pořádně dělat, se musí spousty možností vzdát. Snaha nacpat „všechno" do jediné věci je nesmyslná. Po čtvrt století jsem se v malování dopracoval k určitému způsobu vyjadřování, velmi oproštěnému. Snažím se najít ideální řešení, zkouším nové možnosti, ale samozřejmě mnoho formálních možností ignoruji.

 

No a přesně to si vynahrazuji na těchto fotkách, je to jako návrat na začátek. Jako začít po letech jen tak kreslit, ale se zkušeností posledních 25 let. Není to pokračování mého současného malování fotografickými prostředky, není to pro mě „vydávání", ale naopak.

 

 

 

Sám s otcem, 2017.

detail

Škrábání za uchem, 2018.

detail

Sám s otcem, 2017.

detail

Čas česání, 2017.

detail

Loupání ořechů, 2017.

detail

Meda, stíny a Pikao, 2018.

detail
detail

Meda, 2017.

detail

Petr, 2017.

 

(100% momentka vyfocená

v kuchyni u stolu.)

detail

Sám s otcem, 2017.

detail

Sám s otcem, 2017.

detail

Rozfoukávání blátíčka, 2018.

detail

Plavání, 2018.

detail

Na zahradě, 2017.

detail

Většina krajin je vyfocená

ze stativu na dlouhý čas.

S výjimkou asi dvou fotek to jsou

důvěrně známá místa, ze zahrady

a především nejbližšího okolí

chaty v Cřibech, kterou v poslední

době velmi „zanedbávám“.

 

 

Smraďavka, 2017.

detail

Tato totka je z katastru Stříbrnice a fotky

pod ní i nad ní z katastru Smraďavka, ale

reálně jsou od sebe asi 250 metrů...

 

 

 

Schody, Stříbrnice, 2017.

detail

Smraďavka, 2018.

detail

Smraďavka, 2017.

detail

V parku, Veselí nad Moravou, 2018.

detail

V parku, Veselí nad Moravou, 2018.

detail

Skalická oskeruše, Stříbrnice, 2018.

detail

Skalická oskeruše, Stříbrnice, 2017.

detail

Skalická oskeruše, Stříbrnice, 2017.

detail

Památné místo, Újezdec, 2017.

detail

Zapomenutá místa nejsou bezvýznamná a bezcenná. I to, co se nevyhřívá v záři reflektorů, má smysl.

A toto místo, stejně jako tisíce dalších, doufám zůstane zapomenuté. Snad nepřijde žádný umělec s velkou touhou něco „vylepšit“. Snad případný turista bude skutečný turista, který přijde poznávat, ne si k obrazu svému přizpůsobovat.

 

Původní pojetí turistiky se vytrácí, stále víc se nahrazuje „atrakcemi zábavy“. Cíl je jediný – co nejrychleji si v unifikovaných kulisách komfortu vymýt mozek, a být zase lépe připravený pracovat. Přece nebudeme dělat něco, co nemá účel a proto smysl (to je ironie).

 

 

Po dešti ve slunci, Stříbrnice, 2017.

detail

Starý sad, Stříbrnice, 2017.

detail

Smraďavka, 2018.

detail

V Napajedlích před vernisáží, 2017.

detail

Starý sad, Stříbrnice, 2017.

detail

Starý sad, 2018, Stříbrnice.

detail

Starý sad, 2018, Stříbrnice.

detail

Starý sad, Stříbrnice, 2017.

 

 


Zpět na titulní stánku www.michalbauer.cz

detail